Výstava v brněnském Moravském muzeu

Seznam vystavovaných exponátů

Slovní úvod k vystavovaným experimentům Magnetismus, magnety

Podle toho, jak magnetické pole působí na látky (materiály), dělíme látky do tří základních skupin :

a) diamagnetické - (měď, olovo, rtuť ) z mag. pole jsou slabě vypuzovány , mag. pole zeslabují

b) paramagnetické - (hliník, platina,) do mag. pole jsou slabě vtahovány , mag. pole mírně zesilují

c) feromagnetické - (železo, kobalt, nikl, gadolinium) do mag. pole jsou silně vtahovány , mag. pole silně zesilují

Látky, které kolem sebe vytváří mag. pole nazýváme magnety
Magnet má dva póly - severní (N), jižní (S). Souhlasné póly se odpuzují, nesouhlasné přitahují. 

Magnety se vyrábí z feromag. prvků (viz výše) nebo jejich slitin. V přírodě se vyskytují rudy, které mají magnetické účinky - magnetovec (FeO,Fe2O3), ve starověku se používal k orientaci na mořích.

Magnety dělíme do dvou základních skupin:

Magnety dočasné (měkké) - působením vnějšího mag. pole se chovají jako magnet. zánikem mag. pole přestanou být magnety.
Materiál - ocel s nízkým obsahem uhlíku

Magnety trvalé (permanentní) - třeba i jen dočasným působením mag. pole 
vykazují i nadále mag. vlastnosti 
Materiál - ocel s vysokým obsahem uhlíku, slitina železa 
niklu a hliníku, ferity (feromagnetická keramika)

Poznámka: Při dělení magnetu (rozlomení, rozdrcení), vzniknou z úlomků vždy nové magnety s oběma póly.

Magnetismus - fyzikální jev
Předpokládá se , že elektrony obíhají kolem jádra atomu po uzavřených drahách. Elektronům však připisujeme ještě jednu vlastnost, a to otáčení kolem vlastní osy , tzv. spin elektronu ( může být souhlasný, nebo opačný). Tento spin elektronu (otáčení) pokládáme za příčinu magnetických účinků látky, tedy i za příčinu vzniku mag. pole.
V diamagnetických a paramagnetických látkách se účinky mag. polí. vyvolané elektrony, vyrovnávají v atomu a mimo těleso nepůsobí.

 

Akce vánoční strom na "Svoboďáku99"
 Zpět na hlavní stránku